Inscenační projekt polského režiséra Wojtka Ziemilského s provokativním, ale i všedním názvem Sex představuje unikátní prostor budovaný šesticí performerů, kteří společně tkají rozvětvenou literární krajinu. Mezinárodně uznávaný režisér, choreograf a pedagog Ziemilski s oblibou testuje hranice divadelního jazyka a jeho styčné plochy, průniky či tření s dalšími uměleckými disciplínami. V posledním projektu Sex, v němž aktéři budují dvojrozměrný textový prostor ve sdíleném dokumentu, se rozhodl skrze nové a v současné době dominující formy online komunikace výrazně pracovat s živou událostí i způsobem její problematizace. Ta však svůj proces tvorby, diskuse, aktu psaní naplňuje sice v digitálním prostředí tabulkového souboru, ale také skrze výraznou scénickou podobu se zjevnou přítomností performerů, výtvarným gestem, časovým rámcem. I psaní se ukazuje jako vzrušující, smyslné, ostýchavé nebo obranné i plné masek, zvláště když jej lze sledovat jako proces, dialog, pokus o dorozumění či sdílení samoty, křehkosti a intimity. Psaní o tělesnosti, lásce, smyslnosti v inertním prostředí počítačové tabulky však nikdy není neutrální – může vzrušit, pohoršit, narušit očekávání, zlehčovat věci, ale hlavně bytnět a rozlézat se mnohými směry, vznikat v blocích, ale i izolovaných ostrovech. Je kolektivním činem, ale i autorskou souhrou šesti výrazných individualit.
Sex je nejen téma, ale i forma komunikace, sex je proto odrazovým můstkem pro textovou performanci, která se však dotýká i formátu galerijní instalace, neboť se šest aktérů skutečně fyzicky setkává a tvoří v galerijním prostoru Domu umění města Brna. Inscenace ve svém scénografickém gestu koketuje s událostmi živých setkání hráčů počítačových her, v nichž jsou publiku zobrazovány jejich herní operace. Ziemilski s literáty, hudebníky, výtvarníky a editory Bernadetou Babákovou, Markétou Lisou, Zuzanou Fuksovou, S.d.Ch., Ivanem Palackým a Vojtěchem Staňkem otevírají možnost vnímat dílo Sex pouze jako literární akt, neboť dílo má i svoji online podobu, v níž je kladen důraz na sám text a proces jeho vzniku. V divadelní podobě se projekt dotýká pomezí galerijní instalace a performance s důležitou dimenzí svého teď a tady, ale s vědomím, že komunikace sama probíhá ve virtuálním prostředí. Scénografie této plnokrevné události pracuje s několika podobami a stupni zobrazení psaného.
Wojtek Ziemilski (*1977) je divadelní režisér a vizuální umělec. Jeho představení byla uvedena ve více než dvaceti zemích, například na festivalech jako Ruhrtriennale, Pražské Quadriennale, Festival Boska Komedia. Získal mnohá ocenění mj. hlavní cenu Zürcher Spektakel nebo hlavní cenu festivalu Fast Forward v Drážďanech.
Ziemilski rozšiřuje ideu dokumentární performance. Jeho práce jsou často spojeny s problematizováním role diváka a samotných možností akce. S pomocí principů autorského divadla, real-time kompozice, ale i odkazů na svět vizuálního umění a dalších médií, tvoří univerza, která kombinují estetické zkušenosti s intelektuálním zkoumáním. Učí současné přístupy k performance s konkrétním zaměřením na techniky autorského, tedy devised divadla, spoje mezi světem současného tance a divadla a užití médií v divadle. Přednáší na divadelní akademii ve Varšavě a na Varšavské univerzitě, měl přednášky a vedl workshopy mj. na pražské DAMU, UNIRIO v Rio de Janeiro nebo Státní vysoké škole v Krakově.
Více informací o inscenaci najdete v její projektové kartě na našem webu.