Ve veřejném prostranství Moravského náměstí proběhne performance Poslední večeře 2020 otevírající návazný dvoudenní program jako dočasnou zónu pro setkávání při diskuzích, přednáškách a praktických dílnách, pro který kolektiv RFK přizval spřátelené aktivistické skupiny a odbornice zabývající se sexuálním násilím v římskokatolické církvi či současnými konzervativně-náboženskými náladami v Evropě.
Program 11–13/9/2020:
11/9
19:30 Performance Poslední večeře 2020, zahájení programu
12/9
11:00 Představení kolektivu Wspólnota międzygatunkowa
13:00 Workshop s kolektivem Wspólnota międzygatunkowa
(na workshop je možné se přihlásit předem na teren@ced-brno.cz)
16:00 Přednáška Miloslava Szabó: Potraty. Dějiny slovenských kulturních válek (přednáška & diskuze)
19:00 Projekce filmu Kostelnice
13/9
11:00 Představení kolektivu RFK
14:00 Workshop psaní modliteb s RFK
(na workshop je možné se přihlásit předem na teren@ced-brno.cz)
15:30 Prázdné trůny – přednáška Martina Tománka
18:00 Zakončení programu Nové sady – RFK: Poslední večeře 2020
☆ ☆ ☆
Program na 11/9/2020:
11/9, 19:30, Moravské náměstí
RFK: Poslední večeře 2020
performance, zahájení třídenního programu
„Lidé prchající před válkou nebo nepříznivými životními podmínkami jsou invazivními jednotkami usilujícími o zničení křesťanských hodnot. Identita a boj za uznání a respekt LGBTQ lidí jsou zlou ideologií, usilující o nastolení názorové totality a rozvrácení tradiční rodiny. Ženy, které se z jakéhokoliv důvodu rozhodnou podstoupit potrat, jsou strůjkyněmi genocidy, a ty, jež jsou povolány ke kněžství, nemohou svůj dar realizovat, protože jejich
těla nejsou podobná tělu Ježíšovu. Stát má sice podporovat vícečetné rodiny, ale jen ty,
jež jsou bílé a pracující a naši podporu si tedy zaslouží. Tíživá finanční situace matek samoživitelek, je důsledkem jejich špatného výběru partnera, rozpad rodin zas důsledkem přebujelého sociálního systému.“
Podobná hesla často slýcháme z úst představitelů české (nejen) římskokatolické církve,
ale i mnohých laiků. Ti všichni zapomínají, že slova, která vyslovují, vylučují mnoho lidí
z plnohodnotné účasti v církevním společenství, znemožňují jim se s ním plně identifikovat.
Co hůř, podobné výroky dostávají také prostor ve veřejnoprávních médiích a diskriminační politika vedení římskokatolické církve se tak stává vlivným hráčem ve společenském a politickém životě od Varšavy po Budapešť, ale i v dalších koutech světa. Mimo jiné také
ve stále sílící intenzitě v České republice, kde se staví proti přijímání lidí prchajících z války, účastní se podnikání s nemovitostmi a netransparentně investuje své finance z restitucí, podporuje nacionalistické tendence Hnutí pro život a vytváří tlak na ženy, kterým vnucuje jasné role matek a podporovatelek mužů.
Členky RFK často vystupují se svou kritikou vedení církví ve veřejném prostoru a používají
k tomu prostředky, které mají k dispozici – svá těla a hlasy. Jejich snahou je ukázat, že také
v církvi existují tradice, jež podporují sociální, ekologickou a inkluzivní politiku, mezi ně například patří současné feministické křesťanské hnutí nebo učení teologie osvobození.
A že spíše než opouštět církevní společenství jako takové, je možné využívat prostředky vlastní církvi (shromažďování, naděje, modlitba) a pokusit se navrátit jim jejich původní význam. Kolektiv RFK proto v rámci své performance pro Terén připravil vlastní pojetí velikonoční Poslední večeře Páně, které vychází z představy, že v raných křesťanských společenstvích bylo místo pro všechny, kteří a které měli zájem se na nich podílet. Poslední večeře RFK je radostnou zvěstí o novém společenství, které vytváříme všichni společně.
RFK
Jsme křesťansko-feministické ekumenické uskupení. Vnímáme církve nejen jako společenství věřících, ale také jako instituce držící politickou moc, které aktivně intervenují do veřejného prostoru. Otevřeně se vymezujeme vůči církevní hierarchii, patriarchálním pořádkům, nacionalismu nebo asociálnímu jednání převážně v prostředí české římskokatolické církve. Vycházíme ale z různých církevních denominací i pozic mimo ně. Feminismus v našem pojetí znamená solidaritu se sociálně slabšími a vylučovanými, jejichž hlas není slyšet. Problematické postavení žen v církvi proto není naší jedinou agendou – chtěly jsme založit feministicko-křesťanskou skupinu, jež by se snažila problematizovat poměry v církvích
z feministických, antifašistických a antikapitalistických pozic a proměňovat jejich struktury zevnitř. Kromě politického aktivismu ve veřejném prostoru také usilujeme o vytvoření společenství, jež je založeno na vzájemném respektu a péči.
Výroky, které jsou použity v performance, jsou vybrány z oficiálních materiálů římskokatolické církve, promluv jejích představitelů nebo reprezentantů ve veřejném prostoru.
„Již z předběžného programu Prague Pride je zřetelné, že se nejedná o otázku práva menšiny na toleranci, ale o propagaci uvolněného životního stylu, který není zodpovědný, důstojný a krásný. Naopak rozvolněný sexuální život, pohrdání těmi, kteří obětují v rodinném životě mnohonásobně víc růstu společenských hodnot a tím obohacují celou společnost, přivádí mě k smutku nad takovýmto způsobem zviditelňování se.“
Dominik Duka, arcibiskup pražský, církev.cz, 9. 8. 2011
„Řekněte mi, zda je tohle statisticky normální, aby každý den zrovna nějaký mohamedán, zastřelil, najel autem… Já si myslím, že dialog se vede neustále. Vede se tak, aby podpořil samozřejmě tu slušnější stranu, ale zdá se, že v islámu převažují spíše ty radikalizující se prvky, které budou znovu a znovu útočit a rozšiřovat svůj životní prostor. Oni to takhle chápou, my jsme nevěřící psi, a když toho psa zabijete, přijdete do ráje, jak říkal bezpečnostní expert. V islámu jsou velmi silné prvky násilí, není to žádné bratrské přátelské náboženství, to si musíme říci.“
Milan Badal, bývalý tajemník Dominika Duky, Česká televize, Studio 24, 27. 7. 2016
„E15: Snad by se lidé nerozcházeli kvůli pouhé existenci zálohovaného výživného…
Pavel Bělobrádek: No určitě ne, ale bude tady skupina lidí, kteří to budou zneužívat. Dokonce jsou takové situace, že dámy nahlásí staršího člověka v komunitě, kterého znají, protože když zemře, tak bude brát nějaký příspěvek.
E15: Nemůžeme tedy vylít vaničku i s dítětem.
PB: Přesně tak. Musíme si však také nalít čistého vína – rozpad rodin je z velké části dán i tím, že je tu poměrně robustní sociální systém.
E15: Ženy samoživitelky jsou však jedna ze skupin, které jsou nejvíce ohroženy chudobou, což vyplývá i z výzkumů.
PB: No tak si musí najít jiného chlapa.“
Pavel Bělobrádek, bývalý předseda KDU-ČSL, rozhovor pro E15, 23. 4. 2017
„Na přímluvu sv. Jana Nepomuckého prosíme za Církev v naší vlasti. Kéž biskupové, kněží, jáhni, ale i všichni věřící mají odvahu postavit se zhoubě genderových teorií a hájí přirozený zákon stvoření.
Na přímluvu svaté Zdislavy prosíme za naše rodiny. Kéž jsou muži opravdovými muži a dobrými otci, kéž jsou ženy opravdovými ženami a dobrými matkami, aby naše děti vyrůstaly v lásce a bezpečí.“
Přímluvné modlitby, Národní svatováclavská pouť, 28. 9. 2017, Stará Boleslav
„Jen bych rád upozornil, že otevřenost sexu pro předávání života, sex, který je obrazem vzájemné lásky a obdarovávání je něco, co patří podle učení církve do vztahu muže a ženy v manželství. Chráněný sex se tak může stát snadno výrazem sobectví, neochoty přijmou děti, výrazem oddělování sexu od skutečné lásky. Jestliže zabíjíme nenarozené děti, troufnu si říci, že to je větší teror a hroznější neštěstí, než atentáty poslední doby. S děsem hovoříme o stovkách mrtvých při takových útocích a na tisíce mrtvých dětí zapomínáme. Kritici Pochodu pro život z řad ateistů by si možná raději měli uvědomit, že své názory nikomu nevnucujeme, nevyhazujeme je ze škol či zaměstnání, ani nestřílíme lékaře na potratových klinikách, jen prostě nabízíme pohled věřícího člověka, který život považuje za dar.“
Dominik Duka, arcibiskup pražský, blog aktuálně.cz, 8. 4. 2016
„Kdyby signatáři sdělili laskavě svá jména, možná bychom s překvapením zjistili, že ne zcela jsou to katolíci, že se mnohdy jedná o notorické petičníky a že je k dopisu nevede ani tak obava o osud církve, jako touha po zviditelnění. Namísto aby rozjímali nad svými hříchy, posílají udavačský dopis do Vatikánu.“
Milan Badal, bývalý tajemník Dominika Duky, parlamentní listy, 14. 2. 2018
„Homosexuálové budou prohlášeni za nadřazenou vládnoucí třídu, vy budete patřit k podřadné výpomocné třídě a pracovat podle pokynů mocných elit, které budou určovat, co se smí a co se nesmí říkat.“
Petr Piťha, kněz, kázání, Katedrála sv. Víta, 28. 9. 2018
„Nelze pomáhat oběti, proti její vůli. Tady v té kauze je vystupování té paní směrem k biskupství od počátku nepřátelské. Podle toho, co ve videu zaznělo, tak se ta paní [oběť sexuálního násilí] odklonila od církve a od Boha, takže jí lze těžko nějak pomoci.“
Pavel Sršeň, mluvčí královéhradeckého biskupství, Radio Wave, Hergot, 20. 5. 2019
„‚Svátost svěcení platně přijímá pouze pokřtěný muž.‘ Pán Ježíš vyvolil muže, aby vytvořil sbor dvanácti apoštolů, a apoštolové udělali totéž, když si vybrali spolupracovníky, kteří měli po nich pokračovat v jejich poslání. Sbor biskupů, s nimiž jsou kněží spojeni v kněžství, zpřítomňuje a aktualizuje sbor Dvanácti až do Kristova návratu. Církev si je vědoma závaznosti této volby, kterou vykonal sám Pán. Proto není možné svěcení žen.“
katechismus katolické církve, §1577
„Tradice, opírající se o Písmo svaté, které představuje homosexuální vztahy jako velkou mravní spoušť, vždy prohlašovala, že ‚homosexuální úkony jsou vnitřně nezřízené‘. Odporují přirozenému zákonu. Odlučují pohlavní úkon od předávání života. Nejsou plodem opravdového citového a pohlavního doplňování se. V žádném případě nemohou být schvalovány. Nezanedbatelný počet mužů a žen má hluboce zakořeněné homosexuální sklony. Toto zaměření, které se objektivně vymyká řádu, je pro většinu z nich zkouškou. Proto mají být přijímání s úctou, soucitem a jemnocitem. Vůči nim je třeba se vyhnout jakémukoliv náznaku nespravedlivé diskriminace. Takové osoby jsou povolány naplnit Boží vůli ve svém životě, a jsou-li křesťany, spojit těžkosti, s nimiž se mohou setkat v důsledku svého stavu, s obětí Pána na kříži.“
katechismus katolické církve, §2357 a §2358
„Protože to není přirozené.“
lidová moudrost