Program je připravován v kurátorské koncepci Jany Mikuš Hanzelové a Amálie Bulandrové v rámci celoroční série s názvem Klub kolektivního snění, věnované různým přístupům k přístupům k fikcím a fantazii coby strategiím anticipační imaginace.
Klub zastupitelů se vždy jednu středu v měsíci promění na klubovnu kolektivního snění, kde umění, aktivismus a akademická sféra koexistují a vytvářejí nová imaginativní propojení. Po celý rok 2025 zde budou probíhat veřejná setkání, jejichž společným pojítkem bude představování si více-než-reálné podoby současného světa. Program jednotlivých událostí je připraven v dialogu s přizvanými hosty a hostkami, kteří a které přítomné osobně provedou zvolenou formou kolektivního snění, vycházející z jejich umělecké či výzkumné praxe.
Program:
18:00 - 18:45
kolektivní zpěv Sboru družstva život (Rajská zahrada)
19:00 - 21:00
přednáška Roba Švarc se zvukovými intervencemi Sboru a dalších účastníků (zasedačka 1B)
👀Sbor Družstva život
Denisa Langrová, Ruta Putramentaite a Jonáš Richter ve svém performačním projektu Sbor Družstva život pracují s emocionálním nábojem kolektivního zpěvu a jeho schopností vytvářet sdílený prostor. Sborovým zpěvem nechávají svá těla rezonovat na frekvencích emancipační teorie i poezie. Zpracovávají fragmenty akademických textů, ale také folkových nebo popových písní, které rekontextualizují a tvoří z nich mozaiku možných cest z problémů současnosti. Tematicky se texty hlásí k ekofeminismu a reagují na specifika událostí, v jejichž rámci performance probíhají. Písně jsou tvořeny tak, aby měli posluchači a posluchačky možnost jednoduše se připojit ke zpěvu. Studiové album Sboru Družstva život je k poslechu na Bandcampu.
👀Robo Švarc
Robo Švarc je vizuální umělec, autor, kurátor a překladatel. Od roku 2013 realizuje dlouhodobý projekt “Lecture Art: dialóg medzi všetkými, ktorým aktuálny kultúrny, sociálny a environmentálny stav spoločnosti nie je ľahostajný”. Součástí projektu jsou výstavy, festivaly, přednášky, diskuse, performance, gastronomické eventy, artivismus apod. V roce 2021 mu vyšla vlastní kniha Non Exit a překlad knihy Kongo Tribunál od Mila Raua. V současnosti finalizuje překlad knihy Spoločenské hry. Súčasné politické divadlo od Floriana Malzachera. Je spoluzakladajícím členem občanského sdružení Beznádej a Zúfalstvo, které se věnuje výlučně utopickým enviro-umělecko-sociálním projektům, jako je aktuálně probíhající fyto- a mykoremediace ovocného sadu základní školy v širším toxickém areálu Istrochemu v Bratislavě.
Členové a členky Sboru družstva život
💥 Ruta Richter Pu narozená v roce 1989 ve Vilniusu, Litva – je umělkyně žijící v Praze. Umění studovala ve Vilniusu, v Londýně a v současnosti studuje na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.
Putramentaitė se ve svém umělekém výzkumu vychází z posthumanistického feministického přístupu a zkoumá, co znamená být člověkem v 21. století, uvězněném mezi zrychleným rozvojem technovědy a prohlubující se klimatickou krizí.
Jeji výstupy zahrnují jak sochařské instalace tak performativní audio tvorbu, jak psaní textů, tak kuratorování, a součastně ve svojí praxi zkoumá průsečíky umění, ekologie a pedagogiky.
Je součástí nomádského sboru družstva život, a spolku Les-Woods.
💥 Jonáš Richter (*1983) je český umělec, který pracuje převážně se zvukem, instalací a hlasem.
Vystudoval fotografii na Slezské univerzitě v Opavě (2007–2011) a sochařství na pražské UMPRUM (2014–2018), kde nyní pokračuje jako doktorand. Ve svém výzkumu se zaměřuje na kulturní předpoklady vnímání lidského hlasu, čímž rozvíjí svůj dlouhodobý zájem o jazyk, komunikaci a tvorbu významu.
Společně s umělkyněmi Rutou Putramentaite a Denisou Langrovou působí v uskupení Sbor družstva života. Kurátorsky vedl zvukovou galerii Output a v mnoha spolupracích se podílel na zvukové složce projektů jiných umělců. Věnuje se také sound designu a vlastní hudební tvorbě, v posledních patnácti letech převážně v projektu Richter & syn.
💥 Denisa Langrova (1996, ČR) V roce 2024 dokončila magisterské studium volného umění na pražské UMPRUM (nejdříve u Dominika Langa a Edith jeřábkové, následně u Dominika Gajarského a Michala Pěchoučka). Zajímají ji průsečíky narativů lidí a ostatních zvířat. V přátelství, vypravěčství, humoru, utopii a magii hledá rezistenci vůči opresivním strukturám. Osobní vnímá jako politické a naopak.
Přesto, že je jsou její práce často srozumitelné a ironické, nechává současně prostor pro imaginaci a volně kombinuje reálné a fiktivní prvky. Inspiruje se příběhy, které k ní přichází, pohádkami i mýty, popkulturou, historií i lidovou slovesností.
Prostřednictvím umění hledá prostor pro emocionalitu, iracionalitu a narušování paradigmat.
Své zkušenosti z uměleckého oboru ráda využívá v nezávislých kolektivech, občanských hnutích či neziskovkách. Například je součástí kurátorské skupiny v rámci iniciativy Les - společenství pro pěstování, teorii a umění. Je také autorkou několika edukativních workshopů, panelových diskuzí a dalších formátů sdílení na pomezí umění a vzdělávání. Její práce byla prezentována na řadě filmových festivalů a výstav. V současnosti pracuje v záchranné stanici pro volně žijící živočichy.